Klasické draky, které někdy vyráběl snad každý, pobaví jen malé děti do 6 let. Pro starší děti a dospělé jsou v nabídce draci řiditelní (kite), se kterými můžete provádět různé akrobatické triky. Řiditelní draci mají minimálně 2 šňůry a jejich let nezávisí na větru, jak tomu je u draků klasických. Udržení řiditelného draka ve vzduchu není tak snadné a zaujme děti i dospělé po celé hodiny.
Cesta k takovýmto moderním drakům ale trvala více jak 2 500 let. Tehdy je poprvé postavili v Číně z jeřábího dřeva a sloužili nejspíše jako ochrana plodin před škůdci. Ještě před začátkem letopočtu začali draky používat i Japonci, ale už ve válce. V Evropě se poprvé o dracích zmiňují Římané, kteří je nejprve používali jako vojenské prapory. V roce 1295 Marco Polo přivezl prvního draka určeného k tahu – táhl káry po zemi a lodě po vodě.
A to je na řízených dracích to nejlepší! Až Vás přestane bavit jen stát a koukat na draka, můžete se proletět s ním. K tomu je ale třeba nejprve se naučit draka řídit na zemi a vyzkoušet, jak se který ovládá. Komorový drak nemá žádné výstuhy a je tak vhodný i pro začátečníky, kterým drak často padá. Skládá se z několika souběžných látkových komor (jako má padák), které nadouvá vítr a drak snadno letí i při mírném větru.
K akrobatickému létání pak slouží draci dvoušňůroví (i 4 a více), typu DELTA. To znamená, že tvar konstrukce je podobný více ptáku, než u klasických draků, které mají tvar kříže. S takovým drakem pak můžete provádět i složitější akrobatické kousky a vyzkoušet, co všechno drak dokáže. Ideální pro začátek je rozpětí 1,5-1,8 m, menší draci létají příliš rychle a hůř se řídí a větší draci mají moc silný tah.
Diskuze k článku (0)
